Wales vol. 2
Dnes okolo druhé hodiny odpolední, se konala dlouho očekávána tisková konference, která měla přinést výstupy z jednání členů NATO.
Hlavním posláním tohoto summitu mělo být jasné stanovisko NATO k ukrajinské krizi a ke krizi na blízkem východě (krizí myšleno vznik islámského státu).
Ještě před začátkem tiskovky poskytl prezident Zeman rozhlasový rozhovor pro Český rozhlas, ve kterém předznamenal celkový postoj NATO. Vraťme se o pár měsíců nazpět konkrétně 12.3.2014. Výročí 15 let od vstupy ČR do NATO.
Prezident na hradě pronáší opravdu vynikající (po dnešku s největší pravděpodobností jeho nejlepší projev) projev k ukrajinské krizi, nutnosti vzniku "evropské armády" a pokud se prokáže intervence ruských válečných sil na Ukrajině pomoc ukrajinské straně vojensky a ekonomicky. Na tehdejší dobu revoluční projev a jasné NE politice Kremlu.
Dnes zhruba o šest měsíců později se z jestřába Zemana stal holoubek Zeman. Ukrajinskou krizi označil za občanskou válku, tedy interní věc ukrajinske vlády, věc do které nebudou zasahovat spojenecké síly. Dále Zeman prohlásil že se nejedná o ruskou invazi, neboť dle jeho slov pár tisíc ruských vojaků -rekreantů- ještě neznamená invazi. Situaci si dovolil přirovnat k srpnu 1968, kdy už to teda invaze byla. 150 000 vojáku Varšavske smlouvy už je tedy dostatečný počet abychom mohli mluvit o invazi. Takže tady máme měřítko invaze 150 000 vojáku na zhruba 10 000 000 obyvatel. V přepočtu na ukrajinske obyvatelsto to vycházi na 700 000 vojáku, nepředpokládám že by se takový počet rekreaci chtivých občanů Ruska našel.
Oficiální tiskovku zahájil prezident Polska s generálním tajemníkem Rasmussenem, kdy si s velkou pompou a úsměvy předávali příští summit do Polska. V následujících 20 minutách zaznělo slovo Ukrajina asi třikrát, jakože jen tak mimochodem. Nadruhou stranu jsme byli ujištěni o sestavení "jednotky rychlého nasazení," která by zasáhla v případě narušení státní integrity členských států. Podpory Iránské vlády v boji proti ISIS, podporou se myslí dodávky zbraní a v případě nouze letecké útoky.
Vzkaz Ukrajině je tedy jasný = nic. Ukrajina není členskou zemí a na boj proti Rusku zůstává osamocena. Když před 10 měsíci umírali ukrajinští aktivisté pod palbou jednotek Berkut, za lepší budoucnost a naklonění země k západním hodnotám, určitě si nepředstavovali že jejich oběť povede k zákazu vývozu zemědělských produktů a vzkazu od západu: sorry, jste v tom sami.
5.9.2014
@ Evkmichal
pátek 5. září 2014
čtvrtek 4. září 2014
Počínaje dneškem začíná v Newportu (Wales) summit NATO. Očekávaní jsou obrovská, možná nejvyšší od pádu železné opony. Hlavními tématy budou Ukrajinská krize a ISIL (ISIS), tedy témata, která otřásají světem a rozbíjejí evropskou představu o mírových jednáních, diplomatických kanálech a všeobecném blahobytu.
Ukrajina
Pár set kilometrů od nás zuří boj ukrajinské armády (dlouhodobě podfinancovaná, špatná logistika, zastaralá výzbroj). Armády v úvozovkách, její složení je z větší části dílem ukrajinských vlastenců-dobrovolníku, kteří z dobré vůle bojují za zachováni celistvosti Ukrajiny. Na straně druhé proruští separatisté. Separatisté také v úvozovkách, neboť dle informací zapadních tajných služeb (USA, Polsko) a médií, jsou jejich aktivity finančně a logisticky podporovaný Ruskem.
Tento názor, který převládl na západě se v posledním týdnu začal drolit. Asi nejvýznamější pokles důvěry vůči západnímu výkladu informací paradoxně klesl v Nizozemsku (paradoxně protože téměř 200 občanů Nizozemska zahynulo při tragédii letu MH17). Tamní občané dokonce začínají pochybovat o účasti separatistů při sestřelení MH17 a naopak začínají obviňovat Kyjev z ohýbaní informací ve svůj prospěch. K této nedůvěře přispívá i dlouhé vyšetřování (oficiální zpráva bude zveřejněna příští útery) oné letecké tragédie, kterou západní masové média hodily na proruské separatisty vyzbrojené ruskými raketami BUK.
K "nejednotě" západu přispěli i představitelé některých členských státu EU mezi nimi bohužel i náš premiér Sobotka. Po zasedaní rady EU prohlásil sankce za neefektivní (asi očekával že do měsíce od prvního kola sankcí se ruská ekonomika položí na kolena, ehm) a jedním dechem dodal že ČR, Slovensko, Maďarsko a Kypr si ponechávají prostor k odmítnutí dalších sankcí, pokud by se výrazněji měli dotknout naši ekonomiky.
Osobně si vyjádření našeho pana premiéra dovolím označit za přizdisráčství, které podtrhuje jeho celkové působení ústupky vlastní straně, ústupky ANO, ústupky hradu a věc nevídaná ústupky opozici. Upřimně se obávám že pokud bude dělat další ustupky ztratí svou fyzickou formu.
Oproti tomu, v kontextu jakým se Rusko zapojuje do bojů na Ukrajině informoval francouzský prezident Holland o tom že Francie nedodá Rusku loďe Mistral (o kontraktu jsem psal v předchozím článku). Což je pěkné gesto, které ještě více umocňuje prohlášení ruské strany: "podobné plechovky si zvládnem vyrobit sami."
Každopádně napětí mezi Ruskem a západem je největší od dob studené války. Kam konflikt povede a jaké budou jeho následky, případně jestli vyměníme ekonomicke zájmy za lidská práva, mají právě teď v rukách lídři zemí NATO.
Ukrajina
Pár set kilometrů od nás zuří boj ukrajinské armády (dlouhodobě podfinancovaná, špatná logistika, zastaralá výzbroj). Armády v úvozovkách, její složení je z větší části dílem ukrajinských vlastenců-dobrovolníku, kteří z dobré vůle bojují za zachováni celistvosti Ukrajiny. Na straně druhé proruští separatisté. Separatisté také v úvozovkách, neboť dle informací zapadních tajných služeb (USA, Polsko) a médií, jsou jejich aktivity finančně a logisticky podporovaný Ruskem.
Tento názor, který převládl na západě se v posledním týdnu začal drolit. Asi nejvýznamější pokles důvěry vůči západnímu výkladu informací paradoxně klesl v Nizozemsku (paradoxně protože téměř 200 občanů Nizozemska zahynulo při tragédii letu MH17). Tamní občané dokonce začínají pochybovat o účasti separatistů při sestřelení MH17 a naopak začínají obviňovat Kyjev z ohýbaní informací ve svůj prospěch. K této nedůvěře přispívá i dlouhé vyšetřování (oficiální zpráva bude zveřejněna příští útery) oné letecké tragédie, kterou západní masové média hodily na proruské separatisty vyzbrojené ruskými raketami BUK.
K "nejednotě" západu přispěli i představitelé některých členských státu EU mezi nimi bohužel i náš premiér Sobotka. Po zasedaní rady EU prohlásil sankce za neefektivní (asi očekával že do měsíce od prvního kola sankcí se ruská ekonomika položí na kolena, ehm) a jedním dechem dodal že ČR, Slovensko, Maďarsko a Kypr si ponechávají prostor k odmítnutí dalších sankcí, pokud by se výrazněji měli dotknout naši ekonomiky.
Osobně si vyjádření našeho pana premiéra dovolím označit za přizdisráčství, které podtrhuje jeho celkové působení ústupky vlastní straně, ústupky ANO, ústupky hradu a věc nevídaná ústupky opozici. Upřimně se obávám že pokud bude dělat další ustupky ztratí svou fyzickou formu.
Oproti tomu, v kontextu jakým se Rusko zapojuje do bojů na Ukrajině informoval francouzský prezident Holland o tom že Francie nedodá Rusku loďe Mistral (o kontraktu jsem psal v předchozím článku). Což je pěkné gesto, které ještě více umocňuje prohlášení ruské strany: "podobné plechovky si zvládnem vyrobit sami."
Každopádně napětí mezi Ruskem a západem je největší od dob studené války. Kam konflikt povede a jaké budou jeho následky, případně jestli vyměníme ekonomicke zájmy za lidská práva, mají právě teď v rukách lídři zemí NATO.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)